|
|
Zhodnocení vývoje Hornického regionu Krušnohoří po zápisu na seznam UNESCO
Slavíková, Jana ; Jelen, Jakub (vedoucí práce) ; Šantrůčková, Markéta (oponent)
Diplomová práce je zaměřena na dopady zápisu na Seznam světového kulturního a přírodního dědictví UNESCO. Hlavním cílem práce bylo získat informace o této problematice na konkrétním příkladu české části Hornického regionu Ezgebirge/Krušnohoří z pohledu místních aktérů. Dílčí cíle jsou zaměřeny na management dědictví v daném regionu, benefity a nevýhody spojené s tímto zápisem, motivaci místních aktérů k jeho využívání a identifikaci těchto aktérů. Za účelem zjištění, jaký efekt měl tento zápis na místní aktéry z veřejné a soukromé sféry, bylo využito polostrukturovaných rozhovorů. Získaná data byla vyhodnocena pomocí otevřeného kódování a tematické analýzy. Samotný výzkum lze rozdělit do tří fází. V první fázi byl vytvořen seznam aktérů, kteří se nějakým způsobem podílejí na procesu vytváření, ochrany a interpretace montánního dědictví. Druhá fáze se skládala z rozhovorů s místními aktéry, konkrétně zástupci obcí a podnikateli. V poslední fázi byly tyto rozhovory vyhodnoceny a shrnuty.
|
|
|
Voda jako "zdroj"
Pečimúthová, Ivana ; Sedlák, Michal (vedoucí práce) ; Tsikoliya, Lenka (oponent)
Voda jako zdroj ABSTRAKT Voda je v současné době pro nás natolik samozřejmá a běžná, že jsme ji přestali vnímat a věnovat ji pozornost. Náš zájem se k ní obrací často pouze v dobách extrémních výkyvů, sucha nebo povodňových situací. O to naléhavější se problematika vody začíná jevit v několika posledních uplynulých letech. Přitom se jedná o substanci, na níž závisí veškerý život na naší planetě. Voda je zdrojem nejen života, ale také obživy, energie či inspirace. Je obsažená v půdě, atmosféře, tělech rostlin a živočichů, tvoří podstatnou část lidského těla. A přestože je pro člověka, lidstvo nepostradatelná, stále o ní tak málo víme. Odporuje některým fyzikálním zákonitostem a současná věda si začíná klást otázky a hledat odpovědi, odkud se voda na Zemi vzala a jaké vlastnosti a schopnosti, o kterých doposud nevíme, vlastně má. Práce zmiňuje některé otázky a snahy o hledání odpovědí různých vědních oborů, seznamuje s využíváním vody jako zdroje, především v lázeňství a důlní činnosti, se zaměřením na region Podkrušnohoří. Neopomíjí ani pohled na vnímání vody a úctu k ní v životě našich předků. Vychází z předpokladu, že prostřednictvím různorodých prostředků výtvarného umění lze působit na lidské emoce, a právě skrze emocionální složku lidské osobnosti je možné probouzet zájem o vodu jako zdroj a integrovat...
|
|
|
Euroregion Erzgebirge/Krušnohoří a Euroregion Elbe/Labe na počátku 21. století
Trpálková, Veronika ; Šídlo, Luděk (vedoucí práce) ; Bartoňová, Dagmar (oponent)
Euroregion Erzgebirge/Krušnohoří a Euroregion Elbe/Labe na počátku 21. století Abstrakt Cílem této práce je zhodnocení současného stavu obyvatelstva žijícího na území dvou analyzovaných euroregionů - Euroregionu Erzgebirge/Krušnohoří a Euroregionu Elbe/Labe. V rámci demografického vývoje jsou porovnány jednotlivé okresy v daném euroregionu, dále okresy české s okresy německými v jednom euroregionu a porovnání dvou euroregionů jako celků mezi sebou. Pro porovnání vývoje jsou využity ukazatele úmrtnosti, porodnosti a migrace. V první části práce je stručně uveden vznik a vymezení obou euroregionů. Následuje nastínění základních principů českoněmecké přeshraniční spolupráce. V další části práce jsou provedeny samotné výpočty jednotlivých ukazatelů demografického vývoje. Závěr práce je věnován zhodnocení získaných výsledných rozdílů struktury obyvatelstva mezi dvěma sousedícími euroregiony.
|
|
|
Montánní dědictví Jáchymovska jako dynamický sociokulturní proces
Jelen, Jakub ; Chromý, Pavel (vedoucí práce) ; Šantrůčková, Markéta (oponent) ; Chrastina, Peter (oponent)
Předkládaná disertační práce se zabývá percepcí a způsoby managementu montánního dědictví z pohledu jednotlivých zainteresovaných aktérů, subjektů a zájmových skupin podílejících se na procesu jeho vzniku, inventarizace, interpretace, využívání, ochraně nebo rekonstrukce. Zároveň diskutuje způsoby využívání montánního dědictví, přínosy či rizika jeho přítomnosti v území a jeho vazby na územní identity. Obecná východiska výzkumu jsou založena na rozboru a kritické diskusi odborné literatury a klíčových geografických konceptů (dědictví, místo, identita). V první části se práce věnuje konceptualizaci dědictví v obecné rovině, přičemž diskutuje různé způsoby vymezení a nahlížení na dědictví, jeho charakteristiky či vlastnosti a zároveň rozebírá možné přístupy k němu. Dále přináší různé pohledy na klasifikaci dědictví a rozbor jeho jednotlivých fází, jelikož je zde na dědictví nahlíženo jako na sociokulturní proces podmíněný jednotlivými aktéry, subjekty a zájmovými skupinami, kteří do něj v různých fázích vstupují a ovlivňují jej. Je také diskutováno, jak dědictví formuje a ovlivňuje i prostředí, ve kterém se nachází, včetně jeho obyvatel nebo návštěvníků. Po obecné diskusi se práce zaměřuje na specifickou skupinu dědictví, kterou je montánní dědictví. To je možné řadit do dědictví industriálního, tzn....
|
|
| |
|
|
Euroregion Erzgebirge/Krušnohoří a Euroregion Elbe/Labe na počátku 21. století
Trpálková, Veronika ; Bartoňová, Dagmar (oponent) ; Šídlo, Luděk (vedoucí práce)
Euroregion Erzgebirge/Krušnohoří a Euroregion Elbe/Labe na počátku 21. století Abstrakt Cílem této práce je zhodnocení současného stavu obyvatelstva žijícího na území dvou analyzovaných euroregionů - Euroregionu Erzgebirge/Krušnohoří a Euroregionu Elbe/Labe. V rámci demografického vývoje jsou porovnány jednotlivé okresy v daném euroregionu, dále okresy české s okresy německými v jednom euroregionu a porovnání dvou euroregionů jako celků mezi sebou. Pro porovnání vývoje jsou využity ukazatele úmrtnosti, porodnosti a migrace. V první části práce je stručně uveden vznik a vymezení obou euroregionů. Následuje nastínění základních principů českoněmecké přeshraniční spolupráce. V další části práce jsou provedeny samotné výpočty jednotlivých ukazatelů demografického vývoje. Závěr práce je věnován zhodnocení získaných výsledných rozdílů struktury obyvatelstva mezi dvěma sousedícími euroregiony.
|
|
| |
host ::
RSS.